Sun sport team v Orlických horách

Mezi závody v Jeseníkách a a Orlických horách bývá obvykle čtrnáctidenní pauza, někdy i delší, vzhledem k tomu, že v roce 2020 začal seriálů Efisan skiroll classics později, následoval populární závodní víkend v „Orličkách“ hned za týden.

Výjezd na Šerlich z Orlického Záhoří je vlastně nejstarším závodem na kolečkových lyžích u nás. A je také patřičně populární. Není ostatně nijak dlouhý, měří „jen“ deset kilometrů, na nichž se nastoupá 330 výškových metrů, většina z nich ale na posledních čtyřech kilometrech. Kopec na Šerlich nemá nějaké strašlivé trháky, podobné Pradědu či Kohútce, dokonce i hobíci si v průběhu závěrečného čtyřkilometrového stoupání pomáhají zrychlovat tempo soupaží. Na závod se většinou přihlásí také dorostenci z různých oddílů, a ještě se nestalo, že by chyběl někdo z nejužší lyžařské špičky, takže je vždy „plno“. Tak ani letos kromě Václava Sedláčka nechyběl Standa Řezáč a Jiří Ročárek, v ženském poli pak Kateřina Smutná, po mateřské dovolené se ukázala také Adéla Boudíková…

Předpověď počasí nebyla příliš optimistická, když Sun sport team vyjížděl v sobotu 15. srpna ráno z Brna, poprchávalo a cestou se nebeská stavidla také několikrát poměrně hodně otevřela. Ovšem na druhé straně Orlických hor bývá počasí vždy jiné, a tak se závodníci mohli potěšit z možná až příliš teplého a dusného počasí a suchou silnicí, na níž byl na několika místech vyměněn asfaltový povrch. Pro zdejší klimatické podmínky asi ten správný, nicméně na kolečkových lyžích se na něm zcela jistě žádné rekordy neudělají a nejlepší časy, které zde udělali Standa Řezáč a Kateřina Smutná v roce 2016, zůstanou asi nepřekonány.

Sun sport team se tentokrát musel obejít bez své mužské jedničky, a jakkoli nás na start vezl „pan ředitel“ Tomáš Telecký, jenž se rozhodl výjezd také absolvovat, a jakkoli se tentokrát závodu zúčastnili hned dva týmoví veteráni, bylo jasné, že v mužské kategorii to s pravděpodobností hraničící s jistotou body na body nevyjde. Zastoupit proto musela Tereza Tůmová a naděje týmu se jako již od počátku letošního ročníku upíraly především na juniorku Katku Švancarovou, jedoucí hned ve dvou dresech – žlutém pro nejlepší ženu seriálu, a růžovým pro nejlepší juniorku. A protože nemůže mít na sobě oba dva dresy  zaráz, jezdí již druhý závodní víkend v růžovém Evka Kulhánková, druhá v pořadí juniorek.

Závod oproti minulým létům startoval už podruhé před polednem, tradičně  na mostě přes Divokou Orlici. Na startu stála necelá stovka závodníků a závodnic, což jistě nebyl rekord v počtu účastníků (zatím nejvíc se jich sešlo v roce 2018 – 112), menší zájem je v poslední době vidět zejména z řad polských závodníků. Jako obvykle se vyrazilo v divokém tempu a vepředu bylo od počátku jasné, že se rozhodne mezi Václavem Sedláčkem a Standou Řezáčem, který také nakonec o 18 sekund vyhrál. Za svým rekordem nicméně zaostal více než dvě minuty. Osmá v celkovém pořadí skončila první žena – Kateřina Smutná. Pisatel těchto řádků se na celý průběh závodu tentokrát díval ze zadních míst, závod mu vůbec, aniž by věděl proč, nevyšel a skončil časem i umístěním nejhůř ze všech pěti ročníků, jichž se zúčastnil, mezi muži vlastně třetí od konce… V bodování veteránů jej proto musel zastoupit Libor David, který si dojel pro celkové 64 a mezi veterány pro dobře bodované jedenácté místo. Neztratil se ani Tomáš Telecký, celkově 79 mezi 96 závodníky, když v cíli o dvě vteřiny přespurtoval nestárnoucího Laďu Mizeru (roč. 1947), který celý závod jako obvykle odjel soupaž.

V ženské kategorii se žádné překvapení nekonalo. Závod dopadl asi tak, jak by si každý vsadil. Na prvních třech místech se umístily zkušené laufařky – za první Kateřinou Smutnou na druhém místě Klára Moravcová a jako třetí Adéla Boudíková. Hned za touto hvězdnou trojicí ovšem dojela naše Tereza a mezi ní a šestou Katku Švancarovou se vklínila jen juniorka Tereza Hujerová z Jablonce. Tedy v první šestce žen hned dvě reprezentantky Sun sport teamu, následované ještě dvanáctou Evkou Kulhánkovou. V juniorské kategorii tedy Katka skončila druhá a Eva pátá. Díky našim ženám a bodům Libora Davida tak Sun sport team opět zvítězil.

Další den se, kvůli špatnému asfaltu z Deštné na Šerlich, již druhým rokem jede závod ze Skuhrova do Luisina údolí. Je to slušně dlouhý lauf, který vlastně neustále stoupá, hlavní převýšení je však nutno zdolat na posledních třech kilometrech. Není evidentně tak atraktivní, a proto je vždy výrazně méně obsazen – celkově se jej zúčastnilo pouze 40 závodníků, tedy méně než polovina z výjezdu na Šerlich, všechny „hvězdy“ peletonu však zůstaly. Počasí bylo ještě teplejší než předcházejícího dne, ovšem větší část cesty se jede v lese, takže horko nebylo tak vyčerpávající. Startovalo se „Gundersenovou metodou“, která se ale podle svědectví většiny zúčastněných „moc nepovedla“. Václav Sedláček na startu zlomil hůlku a ztratil hned více než minutu a půl, nicméně v cíli zaostal za Standou Řezáčem pouze tři vteřiny. V ženské kategorii dopadl závod úplně stejně jako předcházející den, pouze Eva si polepšila, neboť žen se účastnilo pouze osm. Závodu se nezúčastnili naši veteráni, ani Tomáš Telecký, takže i přes čtvrté místo v ženách Terezy Tůmové a druhé Kateřiny mezi juniorkami náš tým tentokrát skončil dokonce až třetí – kromě největších soupeřů ze Silvini nás porazili také borci ze Šerlichu 8.30. Náskok našeho týmu v čele soutěže se tak snížil na pouhých třicet bodů!. Na druhé straně ale do příštích závodů bude jako nejlepší žena opět vyjíždět Kateřina Švancarová a ve fialovém dresu druhá v pořadí juniorek Evka Kulhánková, třetí v pořadí žen je již Tereza Tůmová, Michal Vank je s malou ztrátou čtvrtý…

Václav Štěpánek