Noční Přibyslav - noční závod nejen na kolečkových lyžích

Krásné počasí, rekordní účast, hvězdy a svíčky, tak by se dal shrnout letošní ročník závodu RVYTO Noční Přibyslav...

O víkendu, v sobotu 12. srpna 2023, jsme jeli v rámci seriálu EDS Skiroll Classics a RVYTO noční závod Přibyslav – Sázava – Přibyslav, který organizoval Sun sport Team. Jednalo se o druhý ročník (celkově však již 6.ročník), loni to jeli na zkoušku na 17,5 km, letos přidali dva okruhy na 35 km, přičemž se mohl jet i jeden okruh dle výběru. Já jsem si to zajel na zkoušku na jeden okruh na 17,5 km, protože na cyklostezce z Přibyslavi do Sázavy jsou mostky. Pořadatelé však označili začátek a konec mostků reflexním sprejem, případné díry z vyhnilých trámů rovněž, což bylo velice rozumné technické opatření, mostky jsem tak registroval s předstihem a přejížděli jsme je s mírným vypuštěním rychlosti.

Převýšení trati na 17,5 km distanci je cca 120 m, z toho 2/3 směrem na Sázavu, 1/3 zpět po otočce, což je prakticky rovina, ale není to úplně zadarmo. Startovní pole se letos rozrostlo 55 závodníků, kromě klasiků závodili v rámci samostatné kategorie inline bruslaři, skate a několik koloběžek. Počasí bylo ideální, oblačno, teplota 22 °C, východní vítr 2–4 m/s (protivítr směrem na Sázavu), vlhkost vzduchu 60 %.

Závod byl docela zážitek, pořadatelé na startu zapálili obří svíce, které také označovaly otočky, děti měly o zábavu postaráno. Startovní pole se postupně roztáhlo na rychlostní skupiny, v čele se usadili in line bruslaři, následovaní naší elitou lyžařů klasiků, závodu kraloval Michal Vank (Sun sport Team), František Molva (Ski team Vysočina) a Petr Kolaja (SK NMnM), Václav Sedláčků (eD system Silvini team) si z tréninkových důvodů vzal nejpomalejší kolečka č. 4, takže mu čelo ujelo a jel společně s Markem Pazderským (eD system Silvini team).

Většina účastníků měla pouze obyčejné čelovky, někteří jen tak ledabyle připevněné v pase, které jsou spíše na noční hledání věcí v batohu než na noční ježdění na kolcích při této rychlosti, a tak jeli víceméně potmě, dokonce jsem viděl i jednu ztracenou na trati krátce po startu a ještě svítila. V tomto závodě jsme všichni dávali pěkné bomby, trať 17,5 km jsem proletěl za 54:23, dosáhl jsem průměrné rychlosti 19,3 km/h, což je můj strop. Michal Vank, který vyhrál závod na 35 km to proletěl na svých Drlicích v čase 1:22:15, zajel průměr 25,5 km/h, takže na Michala jsem dosáhl 75,5 % jeho výkonu měřeno průměrnou rychlostí, což je můj letošní nejlepší výkon.

Nejvíce to letělo in line bruslařům, vítěz zajel 35 km za 1:07:58, což je průměr 30,9 km/h! Raketa! V mírných klesáních šli dokonce do vajíčka, což Marek Pazderský v komentáři ze závodu na stránkách EDS glosoval, že netušil, že po rovině se dá jezdit ve vajíčku.

Pro časomíru to bylo docela náročné, protože těžko ve tmě identifikovali startovní čísla dojíždějících závodníků, zejména když přijeli ve skupinkách, nakonec si s tím však poradili a po 22 h vyhlásili dílčí výsledky a předali hodnotné ceny, které zajistila firma Sun sport a Drlik rollerski.

Výsledky:zde

Foto by Mona Buryova: zde

Autor:Alois Kohoutek